MUDr. Jan Hnízdil, bývalý dopingový komisař, nyní lékař Centra komplexní péče v Dobřichovicích
1. otázka: Honzo, jsi znám pro svou úzkou spolupráci s řadou handicapovaných sportovců, ale také svým názorem, že vrcholový sport handicapované sportovce spíše poškozuje než aby jim pomáhal. Trochu nám Tvůj názor, jistě podložený praxí, „nabourává“ integrační teorie o prosazení se, úspěchu a sounáležitosti paralympioniků v rámci nepostižené populace. Mohl bys nám svůj názor upřesnit a případně vysvětlit?
Vrcholový sport, lhostejno zda lidí s hendikepem, nebo bez něj, opustil ideály zakladatele novodobých OH Pierre Fredi de Coubertina, spočívající v harmonickém duševním i tělesném rozvoji člověka. Stal se tvrdým obchodem, založeným na neustálém překračování hranice lidských možností. Těch už ale bylo v naprosté většině sportů dosaženo. Další úžasné výkony a rekordy jsou proto nutně za hranicí lidského zdraví, nemohou se obejít bez jeho poškozování a bez současné dopingové podpory.
Vrcholový sport, i handikepovaných, proto není integrující, ale naopak diskriminující. Vyčleňuje úzkou skupinu vyvolených a talentovaných, které se dostává nadstandardní pozornosti a podpory. Ovšem na úkor podpory pro zdraví sportující široké veřejnosti. Smutným důkazem této zvrácenosti jsou obrovské sumy a politická podpora akcí, jako lyžování na Hradčanském náměstí, svážení sněhu z Jizerských hor do areálu ve Vestci nebo projekt OH v Praze na straně jedné a katastrofální stav zeleně a nedostupnost veřejných sportovišť na straně druhé.
2. otázka: S předchozím dotazem souvisí doping; setkal ses ve své praxi s dopingem u handicapovaných sportovců? Pokud ano, mohl bys porovnat, pokud jsou Ti známé, např. četnost užití zakázaných látek handicapovaných a nepostižených, jejich motiv a případně zdravotní dopady?
Korupce, podvody a doping se nutně vyskytují i ve vrcholovém sportu hendikepovaných, neboť stojí na stejných základech. Četnost těchto jevů si nedovoluji porovnávat, nicméně jsem se s nimi v obou sportech setkal.
Současné zahraniční i domácí aféry: M. Jonesová, Tour de France, uplácení v kopané, podvody ve F1, mocenský boj mezi českými institucemi tělesně postižených sportovců (pokud by šlo skutečně o zajištění důstojných podmínek pro sportování hendikepovaných, jistě by obě znesvářené strany už dávno nalezly společnou řeč ), jsou důkazem hluboké krize systému vrcholového sportu. Ukazuje se, že sport může být buď vrcholový, ale pak nebude čistý, nebo bude čistý, ale potom už nebude vrcholový.
Čistý vrcholový sport je protimluv a zoufalá snaha o jeho zachování marná. Problém dopingu, korupce a podvádění nemá ve stávajícím systému vrcholového sportu řešení. Jestliže problém nemá řešení v rámci systému, dochází ke zpochybnění platnosti celého systému a ten se vlastní vahou hroutí. Právě to teď sledujeme ve vrcholovém sportu. Zneklidňující je, že stav a vývoj vrcholového sportu jsou obrazem stavu a vývoje celé společnosti. A naopak.
